Právo a rodičovství

Určení rodičovství obecně je v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině věnována hlava třetí. Zatímco určení mateřství upravuje jediný paragraf § 50a, otcovstvím se zabývá celý zbytek třetí hlavy. V českém právu platí zásada „mater semper certa est“, neboli matka dítěte je žena, která dítě porodila. V případě určení otcovství je situace složitější, neboť otce podobný princip uplatnit nelze. S ohledem na nejlepší zájem dítěte, které má právo mít oba rodiče, stanoví zákon o rodině tzv. právní domněnky, podle nichž se určuje otec dítěte. Právní domněnky pro určení otcovství jsou tři a aplikují se v přesně daném pořadí. Teprve pokud je vyloučena domněnka vyšší, je možné se zabývat se další v pořadí. Otcem podle zákona se tak může stát i muž, který není biologickým otcem dítěte. Proto existuje možnost popření otcovství.